PP = pasivní panelák

Vývoj v údržbě panelových domů je poměrně překotný. V 90. letech se zpočátku panelové domy natíraly fasádními barvami. Ztratily fádní šedost, získaly přijatelný vzhled. Později se začaly zateplovat, nejprve fasády tepelným izolantem tloušťky 40 mm, později 50, 60… a v nedávné době pak 100, 120 mm. Střechy měly podobný vývoj, jen u oken je tento trend poněkud pomalejší a trojskla se zatím u panelových domů používají výjimečně. Vývoj jde neustále dál a v souvislosti s novou směrnicí Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov se začíná uvažovat i o rekonstrukcích panelových domů na pasivní domy. Je to vůbec možné?

Proč pasivní dům?
Nejprve si řekněme, co je pasivni dům, a pak teprve, zda lze do tohoto standardu rekonstruovat panelak. Pokud hovořime o pasivnim domě, můžeme mit na mysli různe pojmy s jejich vyklady. Prvnim možnym chapanim tohoto pojmu je, že jde o dům v pasivnim standardu, přičemž nikde neni vysvětleno, jak je to miněno. Lze tedy mit za to, že tim se rozumi dům, ktery ma tepelne izolace stěn na urovni pasivniho domu. V připadě rekonstrukci by toto znamenalo mit součinitel konstrukci na . hodnot pro součinitel prostupu tepla U doporučeny v normě. Druhym vykladem timto pojmem označovat dům splňujici požadavky Passivhaus Institutu v Darmstadtu, ktere jsou poměrně přisne. Počitaji se podle jimi vyvinuteho vypočtoveho programu a jednim z rozhodujicich podminek Proč pasivní dům? Nejprve si řekněme, co je pasivni dům, a pak teprve, zda lze do tohoto standardu rekonstruovat panelak. Pokud hovořime o pasivnim domě, můžeme mit na mysli různe pojmy s jejich vyklady. Prvnim možnym chapanim tohoto pojmu je, že jde o dům v pasivnim standardu, přičemž nikde neni vysvětleno, jak je to miněno. Lze tedy mit za to, že tim se rozumi dům, ktery ma tepelne izolace stěn na urovni pasivniho domu. V připadě rekonstrukci by toto znamenalo mit součinitel konstrukci na . hodnot pro součinitel prostupu tepla U doporučeny v normě. Druhym vykladem timto pojmem označovat dům splňujici požadavky Passivhaus Institutu v Darmstadtu, ktere jsou poměrně přisne. Počitaji se podle jimi vyvinuteho vypočtoveho programu a jednim z rozhodujicich podminek je maximalni potřeba tepla na vytapěni 15 kWh/(m2 ・ a), přičemž za podlahovou plochu se bere součet všech podlahovych ploch jednotlivych mistnosti. U předpisů, ktere plati u nas, je tento požadavek meně přesny, neboť jako vztažna plocha se počita celkova podlahova plocha, což je součet všech podlahovych ploch vymezenych vnitřnim licem vnějšich obvodovych stěn. Tyto požadavky jsou shrnuty v TNI 73 0330 (pro bytove domy) a 73 0329 (pro rodinne domy). V těchto technicko-normalizačnich informacich, ktere nejsou zavazne, je přesně stanoveno, co ma pasivni dům splňovat. Mirně se odlišuji od požadavků Passivhaus Institutu v Darmstadtu, neboť na rozdil od nich se zabyvaji klasifikaci domu a nikoliv jeho konkretnimi vlastnostmi na zakladě konkretni lokalizace. To ma samozřejmě svoje vyhody i nevyhody. Pro hodnoceni domů v ČR pro dotace i pro osvětleni požadavků je tento způsob vhodny, neboť podle něj lze porovnavat domy postavene v různych lokalitach.

Sedm požadavků
Požadavků, jejichž splněni je dle těchto TNI třeba prokazat, je celkem sedm. Věnujme se těm, ktere by mohlo byt obtižne splnit. Každy si asi řekne, že nejdůležitějši je mit dům dobře zaizolovany, mit kvalitni okna. Zde však neni slabe misto, protože požadavky na tepelne izolace, resp. na součinitel prostupu tepla nejsou nijak vysoke, jednotlive konstrukce obalky budovy musi mit součinitel prostupu tepla U menši než doporučeny (UN,dop), zaroveň musi byt jeho průměrna hodnota Um ≤ 0,3 W/(m2 ・ K). Za vyznamnějši požadavek však lze považovat celkovou měrnou potřebu tepla na vytapěni, ktera ma byt menši než 15 kWh/(m2 ・ a). Tato hodnota je zavisla na mnoha aspektech. Mezi nejdůležitějši patři poměr obalky budovy a celkove podlahove plochy. Ten je tim přiznivějši, čim je budova větši, ma nižši vyšku stropů a je tvarově jednodušši. Pro větši panelove domy je toto velmi přiznive. Dalšim aspektem je osluněni, resp. tepelne zisky ze slunečniho zařeni. Zde již zaleži na tom, jak je panelovy dům situovany, jak je vysoky a jak je vysoka jeho okolni zastavba či zazeleněni.

Největší problém
Pokud jsou tepelne ztraty prostupem male, tepelne zisky ze slunce velke, tak zbyva posledni podstatna potřeba energie na vytapěni. Tou je ohřev čerstveho vzduchu, ktery se do budovy v ramci větrani přivadi. Potřeba energie na přivod čerstveho vzduchu může tvořit i 70 % energie potřebne na vytapěni budovy. Toto je asi největšim problemem panelovych domů, neboť centralni řešeni je obtižne a obvykle je potřeba je kombinovat s lokalnimi zařizenimi v jednotlivych bytech. Ve všech domech se zpravidla najde jeden či vice uživatelů, kteři nechtěji nic měnit ve svem bytě. Pokud jej ostatni spoluuživatele nepřesvědči, neni možne panelovy dům rekonstruovat na pasivni, neboť jednim z dalšich požadavků dle TNI 73 0330 je, že v domě je instalovana rekuperace s celkovou učinnosti větši než 70 %. Za posledni požadavek dle TNI, ktery může byt obtižně splnitelny, je maximalni prvotni energie 60 kWh/(m2 ・ a). Splněni tohoto požadavku je obvykle možne řešit instalaci solarnich kolektorů na připravu teple vody a připadně i přitapěni.

Důležitost větrání
V nedavne době jsme navrhovali zateplovani mnoha panelovych domů. Obvykle byl požadavek, aby byl dům pouze zateplen, aby zatepleni bylo na přijatelne cenove urovni a v žadnem připadě nebylo možne investora přesvědčit o tom, že je po vyměně oken nutne zajistit kvalitni větrani, nejlepe nucene s rekuperaci. I tak však jsou vypočtene hodnoty zajimave. Jako konkretni připad lze napřiklad vzit panelovy dům na obr. 1. Vypočtova potřeba tepla bez rekuperace činila u tohoto domu 42 kWh/m2, přitom vice jak polovinu z teto vypočtene potřeby tepla tvoři větrani. Pokud by byla instalovana rekuperace, lze řici, že polovina teto energie by byla použita zpět na předehřev větraciho vzduchu. Použitim rekuperace by potřeba tepla na vytapěni klesla na 21 kWh/(m2 ・ a).
Dalši uspory jsou možne zejmena použitim kvalitnějšich oken, neboť obvykle se použivaji okna s dvojsklem s celkovym součinitelem prostupu tepla U = 1,2 W/(m2 ・K). Tato změna by znamenala dalši sniženi potřeby tepla na vytapěni ve vyši cca 5 – 8 kWh/(m2 ・ a), tedy na hodnotu 13 – 16 kWh/(m2 ・ a). Bylo by pochopitelně možne i dalši sniženi, ktereho by bylo možne dosahnout zvyšenim tlouštěk tepelneho izolantu.

Na co je nutné dávat pozor při rekonstrukci panelového domu na dům pasivní, nebo alespoň nízkoenergetický?
Po zkušenostech, ktere jsme během poslednich let nasbirali, za důležite lze považovat:
• kvalitni návrh zatepleni
• kvalitně provedene zatepleni (na obr. 2 jsou tepelne mosty hmoždinkami na zateplovacim systemu, na obr. 3 jsou tepelne mosty na zateplenem střešnim plašti)
• kvalitni otvorove vyplně – zde bych rad upozornil na nově vydavanou publikaci OKNO – kličova součast staveb, kterou vydava Energy Consulting Service, s.r.o. Knihu lze objednat na webu www.e-c.cz

Roman Šubrt, roman@e-c.cz, Energy Consulting

PanelovyDum.cz - rekonstrukce panelových domů. Hlasujte pro realizace, které vás zaujaly, čtěte aktuální informace, získejte kontakty a inspirujte se.

REKLAMA

Panelak 49
Panelak 48
Panelák 44
CRR
ÚVODNÍ STRÁNKA
ČLÁNKY A INFORMACE
O PROJEKTU
VYBERTE SI KATEGORII: