Evropské dotace pomáhají zlepšit prostředí českých sídlišť IV

Mladá Boleslav - dům rekonstruovaný pomocí evropských dotací

Evropské fondy nabízí městům a  vlastníkům bytových domů necelých pět miliard korun na zlepšení prostředí problémových sídlišť. Mezi příjemce podpory patří i  statutární město Mladá Boleslav, které realizuje rozsáhlé úpravy na Severním sídlišti.

Podporu na regeneraci sídlišť lze získat v  rámci Integrovaného operačního programu (IOP), oblasti podpory 5.2 „Zlepšení prostředí v  problémových sídlištích“. V  této oblasti podpory bylo vyčleněno v  přepočtu asi 4,8 miliard korun na revitalizaci a  regeneraci prostředí problémových sídlišť a  na renovaci bytových domů situovaných v  těchto lokalitách. Podpora je určena pro města nad 20 tisíc obyvatel, která si zpracovala a  mají ministerstvem pro místní rozvoj schválený Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). „IPRM je strategický dokument, jehož cílem je koncentrovaný rozvoj geograficky vymezené zóny města, která je na základě porovnání ekonomických a  sociálních ukazatelů vnímaná jako problémová. Ve většině případů se jedná o  městská sídliště s  hustou zástavbou panelových domů ve špatném technickém stavu, bez odpovídajících ploch zeleně, veřejného vybavení či dopravní infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo v  květnu 2009 kontinuální výzvu, která bude otevřena až do vyčerpání 80 % alokace této oblasti podpory. Pro případné další zájemce o  podporu je stále k  dispozici kolem jedné miliardy korun,“ přibližuje evropské dotace na sídliště Markéta Reedová, generální ředitelka Centra pro regionální rozvoj ČR (CRR).

Mladou Boleslav trápí Severní sídliště
V  České republice jsou IPRM realizovány v  celkem 41 městech. Mezi nimi je i  Mladá Boleslav, kde dnes žije asi 45 tisíc obyvatel, což ji řadí na dvacáté páté místo největších českých měst. Osídlení na území dnešního města se datuje již od konce desátého století, kdy byl vystavěn dřevěný předchůdce mladoboleslavského hradu. Město zažilo období úpadků i  vzestupů, jedním z  vrcholů bylo šestnácté století, kdy bylo centrem Jednoty bratrské. Naopak po třicetileté válce přišlo dlouhé období úpadku, které skončilo až s  rozvojem průmyslu. Středobodem rozvoje města se stala továrna na výrobu kol, později motocyklů a  nakonec automobilů. Díky továrně a  automobilovému průmyslu se město od počátku 20. století začalo rozvíjet a  rozrůstat. Čtyřicet procent obyvatel města žije na Severním sídlišti, které se, jak název napovídá, nachází severně od historického centra, nedaleko průmyslové zóny. Panelové sídliště pochází ze šedesátých až osmdesátých let, kdy plnilo funkci levného bydlení pro rostoucí počet zaměstnanců v  místním průmyslu. Tomuto hlavnímu požadavku odpovídá charakter sídlištní zástavby, pro který je typická velmi malá pestrost funkčního využití.
Při analýze rizik a  příležitostí, která byla zpracována v  rámci Integrovaného plánu rozvoje města v  roce 2008, se mezi slabými stránkami města objevila právě nízká kvalita bydlení v  panelových domech, špatný stav zeleně v  okolí panelových sídlišť a  nevyhovující městský mobiliář na sídlištích. Bytové domy na sídlišti vyžadují rekonstrukci a  modernizaci, ať již jde o  výměnu oken a  zateplení domů, opravy balkonů a  lodžií, vybudování bezbarié­ rového přístupu do domů či výměnu výtahů, rozvodů tepla, plynu a  vody, které ve své původní podobě již neodpovídaly technickým ani bezpečnostním předpisům. O  mnoho lépe na tom nejsou ani venkovní plochy, kde je nahodilá a  neudržovaná keřová výsadba, komunikace pro pěší zarůstají trávou, prostor pro odpočinek obyvatel sídliště představuje pár laviček, dětská hřiště jsou zastaralá a  pro děti nebezpečná a  vše korunuje nedostatek odpadkových košů či veřejného osvětlení.
Současný stav sídliště definuje město jako slabou stránku i  s  ohledem na hrozbu změny ve struktuře obyvatelstva. Severní sídliště představuje hlavní obytnou zónu města, ale kvalita bydlení zde neodpovídá dnešním představám a  standardům, které střední a  vyšší třída očekává. Hrozí tak její stěhování do jiných částí města či do okolních příměstských oblastí, což povede k  tomu, že se na sídlišti budou koncentrovat méně vzdělané a  sociálně slabé vrstvy obyvatelstva či senioři, specifickou početnou kategorii již dnes tvoří přistěhovalci z  řad nekvalifikované pracovní síly v  průmyslu. Pro tyto vrstvy je pak nejen z  finančních důvodů mnohem obtížnější, ne-li nemožné, oblast opustit. V  konečném důsledku hrozí nárůst kriminality, který dále zhorší atraktivitu sídliště, z  nějž se postupně stane ghetto pro sociálně slabé či nepřizpůsobivé obyvatele.

Mladá Boleslav je jedním z  premiantů čerpání evropských dotací
K  podobnému scénáři již došlo na řadě českých sídlišť, město Mladá Boleslav si proto tuto hrozbu velmi dobře uvědomuje a  snaží se černému scénáři zabránit. Jedním z  nástrojů je revitalizace sídliště financovaná z  Integrovaného operačního programu. Rozpočet mladoboleslavského IPRM je 182 milionů korun, z  toho 98,5 milionu tvoří evropská dotace. Mladá Boleslav patří k  nejúspěšnějším městům v  čerpání dotací na IPRM. Do konce prvního čtvrtletí letošního roku město vyčerpalo již 82,6  % přidělené alokace, což je druhý nejlepší výsledek mezi všemi 41 městy. Celkem Mladá Boleslav do konce července předložila 42 projektů s  požadovanou dotací 123 milionů korun, tedy více, než má město k  dispozici. I  z  toho je jasně vidět, že město chce plně využít možností, které mu Integrovaný operační program nabízí.
Vedle regenerace domů je kladen velký důraz na veřejná prostranství. Byly vybudovány dvě páteřní cyklistické stezky v  ulicích Na Radouči a  17. listopadu. Součástí stavebních úprav byla i  rekonstrukce chodníků, úprava přechodů pro chodce a  autobusových zastávek. V  oblasti Nového parku byly realizovány stavební úpravy vedoucí k  navýšení počtu parkovacích míst, součástí projektu byly i  úpravy kontejnerových stání a  nové veřejné osvětlení. V  rámci všech uvedených projektů také došlo k  vykácení nebo úpravám starých náletových křovin a  výsadbě nové zeleně, počítá se s  celkovou rekultivací Nového parku. Rekonstrukce hlavních ulic jsou spojeny také s  pořízením nového veřejného vybavení: laviček, odpadkových košů, stojanů na kola, fontán. V  neposlední řadě dojde na sídlišti k  rekonstrukci dětských hřišť a  sportovišť.

Aktuální stav výzvy
Řídícím orgánem pro IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, zprostředkujícím subjektem pro tuto oblast podpory je Centrum pro regionální rozvoj. O  projekty na revitalizaci veřejných prostranství (aktivita a) mohou žádat pouze města, dotace z  IOP činí 85 % způsobilých výdajů. V  případě regenerace bytových domů (aktivita b) mohou o  dotaci žádat všichni majitelé bytových domů – tedy města, bytová družstva či společenství vlastníků jednotek, dotace v  tomto případě činí 40 % výdajů. CRR do konce července 2012 přijalo již 948 projektových žádostí, z  toho 150 projektů na revitalizaci veřejných prostranství (aktivita a) a  798 projektů na regeneraci bytových domů (aktivita b). Celkové způsobilé výdaje u  předložených projektů dosahují výše přes sedm miliard korun.

Administrace a  kontrola projektů
CRR má na starosti zajištění kontaktu se žadateli o  podporu, poskytování informací, příjem projektů a  posouzení přijatelnosti a  formálních náležitostí žádostí. Po přidělení dotace se CRR i  nadále podílí na administraci projektů: provádí analýzy rizik, kontroluje monitorovací zprávy a  žádosti o  platbu, ověřuje dodržení podmínek pro zadávání veřejných zakázek, posuzuje a  administruje změny v  projektech, monitoruje průběh realizace projektů, kontroluje roční Monitorovací zprávy o  udržitelnosti projektů. V  neposlední řadě se CRR podílí na ex-post kontrole projektů, řeší kontrolní nálezy s  řídícími orgány programu a  vede a  archivuje programovou dokumentaci a  složky projektů.
Základem úspěchu projektů je jejich pečlivá příprava a  intenzivní konzultace s  poskytovatelem dotace. Jedním z  klíčových problémů, s  nímž se setkáváme velmi často, jsou špatně provedená výběrová řízení. Veřejní zadavatelé jsou povinni postupovat podle platného zákona o  zadávání veřejných zakázek, ostatní zadavatelé pak podle „Závazných postupů pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o  veřejných zakázkách, v  programovém období 2007-2013“. Odhalené porušení zákona či závazných postupů může ve svém důsledku vést až k  tomu, že poskytnutá dotace nebude ze strany Evropské unie proplacena a  žadatel tak fakticky o  dotaci či její část přijde. Odborníci z  CRR jsou proto připraveni poskytnout příjemcům při přípravě výběrových řízení konzultace, aby vše proběhlo plně v  souladu s  platnou legislativou a  závaznými postupy Evropské unie. Obzvláště u  veřejných zadavatelů je pak třeba upozornit na schválenou tzv. velkou novelu zákona o  veřejných zakázkách, která vstoupila v  platnost od 1.  dubna letošního roku. Příjemci by proto měli při přípravě zadávacích řízení být velmi opatrní a  případné nejasnosti raději předem konzultovat a  vyvarovat se tak případných nepříjemností.

Mgr. Vilém Řehák (autor je tajemníkem Centra pro regionální rozvoj ČR)
S  využitím „Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Mladá Boleslav“

Kontakt: crr@crr.cz

PanelovyDum.cz - rekonstrukce panelových domů. Hlasujte pro realizace, které vás zaujaly, čtěte aktuální informace, získejte kontakty a inspirujte se.

REKLAMA

Panelak 49
Panelak 48
Panelák 44
CRR
ÚVODNÍ STRÁNKA
ČLÁNKY A INFORMACE
O PROJEKTU
VYBERTE SI KATEGORII: